Organismus jako systém úrovní (teorie nejen pro specialisty) 

Jak jsem se již zmiňoval ve svých článcích, nemyslím si, že rozdělovat člověka na soustavy a orgány, je správné.

Vnímejme organismus jako jediný celek. Samozřejmě že nemůžeme popírat metody, kterých lidstvo využívá k pochopení anatomie.

Naše představa o anatomii člověka – to není pouze evropská představa o anatomii člověka
- soustavy a orgány, fyziologie i klasická patofyziologie

A ani ne výhradně Východní představa
- vstupní „brány“ energií
- akumulátory a transformátory energií - čakry
-meridiány a biologicky aktivní body
- výstupní „brány“ energií

V naší nynější představě člověk – to je víceúrovňový organismus, ve kterém se prolíná 7 různých, buněčně-energetických úrovní.
V duchu současných fyzikálních zákonitostí. Elementární částice všech sedmi úrovní mohou plnit funkci energie a energie může nabývat těch vlastností, kterými jsou obdařeny hmotné částice.
No a těchto 7 úrovní je i tím jediným celkem organismu. Nehledě na to, že prohlubujeme naše znalosti o organismu, nehledě na to, že mluvíme o 7 úrovních těla, my jednoznačně potvrzujeme jednotu a nedělitelnost všech těchto úrovní. Tím spíš pro diagnostiku a léčení člověka.

Pokusíme se vám jednoduše objasnit, proč právě my chápeme to, že organismus je něco mnohem objemnějšího, než soustava orgánů a energie v nich.

A. Evropská představa medicíny:
Tedy začneme tím, co je nám známo o klasické medicíně. Daná představa je dostatečně mladá, stejně jako konzervativní.
Klasická medicína má kořeny v dobách Ibn Siny ( Aviceny ). Jeho dílo - Al-Kanun fi-Tibb ( kanon lékařské nauky ) – je největším kulturním dědictvím, co do významu i obsahu – bylo napsáno v letech 1012-1024. Už v těchto pracích můžeme nalézt teorie „kladných a záporných počátků“. Bohužel později začala medicína víc a víc rozdělovat lidský organismus rozdělovat na části a zakládat centra pro výzkum jednotlivých orgánů jako například „Centrum pro výzkum a léčbu mozku“, „Centrum experimentální kardiologie“ a pod. Na tom by nebylo nic špatného. Současná věda se stala schopnou provádět nejsložitější biochemické analýzy orgánů a soustav. Nyní je možné podle tzv. „onkomarkerů“ a údajů počítačové tomografie a magnetické resonance provádět včasnou diagnostiku nádorových onemocnění a poskytnout nejmodernější pomoc. Všechny tyto úspěchy nelze popřít. Můžeme říci, že tradiční medicína diagnostikuje onemocnění, léčí a poskytuje profesionální pomoc postiženým orgánům, soustavám orgánů a taktéž jejich funkcím.

B. Východní medicína:
Teď se obrátíme k základům dřívější i dnešní, takzvané Východní medicíny. Tato medicína je o mnoho starší, než ta klasická. Zmínky o ní můžeme nalézt dávno před našim letopočtem. Filosofie těchto věd pojednává o jednotě člověka, jeho organismu i „Pěti elementech“ Vesmíru. Mikrokosmos (člověk) kopíruje makrokosmos (Vesmír) neustálou vzájemnou výměnou energie. Rovnováha Jin-Jan (ženské-mužské) energie, cirkulující jak ve Vesmíru, tak i v organismu člověka, určuje fyzické i duševní zdraví. Při znalostech způsobů postupu energie do organismu, jak a kdy proudí energie orgány, lze diagnostikovat, který meridián trpí nedostatkem nebo přebytkem energie. S určitými znalostmi o meridiánech a biologicky aktivních bodech, s představou o tom, jak doplňovat nebo naopak uvolňovat energické rezervy, lze pro pacienta vybrat ideální způsob léčby. Takže můžeme říci, že udržení rovnováhy životní energie a její vyrovnávání při onemocněních se jeví zároveň i základem Východní medicíny.

C. Psycho-fyzikální představa o organismu:
Každý z nás se nejednou setkal s projevy, které se vymykají materiální teorii o světě a člověku. Interakce aury, telepatie, jasnovidětství a pod. Každý z nás si uvědomoval, že toto všechno má nějaké vysvětlení. Ale ti, co byli zastánci materialismu, neměli hmatatelné důkazy. Ti, co nebyli zastánci materialismu, v to buď věřili, nebo nevěřili. Mnozí přemýšlející lékaři se domnívají, že jakmile věda pochopí tyto jevy,bude moci medicína doplnit svá prázdná místa nedostačujících znalostí. Po dlouhé časy chyběl spojovací článek „C“, který byl potřeba nejen k objasnění mnohých dějů v organismu, ale také k tomu, aby propojil články „A“ a „B“.


Podívejme se na fyziku. Několik století tato věda šla ruku v ruce s rozvojem materiální medicíny. Zabývala se jen těmi jevy, které bylo možno zmodelovat či hmatatelně dokázat. Časem fyzici získávali stále přesnější pomůcky a metody a v současné době dosáhli zcela jiné úrovně poznání než kdysi, přesto medicína dodnes zůstává konzervativní vědou.

Situace v klasické medicíně nyní připomíná pokrok klasické fyziky na začátku 20. Století, kdy při objevení základních částic hmoty látka jakoby zmizela a zbylo něco, co bylo pojmenováno neurčitým termínem „energie“.
V biologii se potýkáme s tímtéž. Čím přesnější znalost DNA (DNA-RNA-bílkovina), tím více se vzdalujeme od strategie genomu ve výstavbě biosystému. Ale když fyzika důstojně přijala paradoxy jako realitu, pak biologii i medicínu tento krok teprve čeká. A to, jak se mi zdá, bude o něco těžší:

-tady i tam současně
-spojení vlny a částice
-elektron rezonuje s celým Vesmírem
-vakuum=nic, ale spouští vše

Nechceme zabíhat do složitých fyzikálních procesů, nicméně vám musíme vysvětlit, co nás vlastně přivedlo na to, že „Psycho-fyzikální“ teorie organismu má v dnešní době materiální důkazy.

Tady je několik krátkých tezí, které nás přivedli k názoru o jednotě a neoddělitelnosti ,,orgáno-funkční"(klasické) a „energeticky-výměnné“(Východní) medicíny a taktéž o existenci ještě jednoho – „psycho-fyzikálního“ článku:
-výzkum struktury atomu- elektronů, neutronů, leptonů
-objev a výzkum Tau- leptonů, mikroleptonů
-výzkum solitonových a vlnových jevů
-výzkum fyzikálních vlastností holografických solitonů
-vlnové resonanční vazby u živých a neživých látek
-práce a pokusy, dokazující narušení pořadí aminokyselin při narušení resonanční vlnové struktury
-výzkum semio-sémantických zařízení a akusticko-elektromagnetických polí

Teoretické vysvětlení

-na určité úrovni organismu, mikročástice té úrovně mohou nabývat vlastností, charakteristické pro energii
-zároveň s tím energie může být schopna nabýt vlastností částic
-všechny tyto mikročástice jsou schopny interakce mezi sebou na základě specifických solitonových reakcí
- solitonové reakce částic mají specifickou holografickou povahu, která jim umožňuje nést informaci o celém organismu
-neméně důležitá role vibrací na všech úrovních organismu, vázané na interakci mikro-energetických částic

Jaký je tedy praktický smysl výše zmíněného?

-na základě zjištění posledních let pohlížíme na organismus jako soustavu skládající se ze sedmi úrovní
-přestali jsme vnímat organismus jako rozčleněné soustavy a orgány
-teorie energie organismu je přímo propojena se všemi úrovněmi
-vibrace mají ohromný význam jak v diagnostice, tak i v léčbě
- zjištění, že patologické jevy zasahují do všech úrovní organismu
-interakce mikročástic mezi sebou nám umožňuje náhled na vznik nemocí, metody diagnostiky a způsoby léčby z jiného úhlu pohledu

:: nahoru ::